Vzorový životopis ke stažení

Pracovní pohovor není výslech

Za dobu své profesní kariéry jsem měl opakovaně možnost účastnit se různých pracovních pohovorů. Zpočátku se jednalo o pohovory, kdy jsem se potil jak žáček, usilovně se snažil zaujmout svého budoucího zaměstnavatele, zvýrazňovat své silné stránky a bagatelizovat ty slabé. S růstem v karierním žebříčku se dostavily zkušenosti a spolu s praxí i určitá suverenita a vyrovnanost. V posledních letech se situace obrátila a získal jsem příležitost sedět na opačné straně stolu a vybírat vhodné posily pro svůj team.

Díky pohledu z obou stran jsem schopen hodnotit pracovní pohovor s určitým nadhledem a odstupem, což jsem si dovolil shrnout do následujícího desatera:

1. Pracovní pohovor není výslech.

Celá řada zaměstnavatelů se spokojí s tím, že si v rámci pracovního pohovoru nechá převyprávět životopis uchazeče, položí pár notoricky známých otázek a odpřednáší naučenou prezentaci o vlastní firmě. Takový pohovor je pak obvykle blízký spíše monolog a někdy má dokonce charakter výslechu. Vystresovaný uchazeč se nedozví prakticky nic a po ukončení pohovoru má jen velmi mlhavé představy o svém budoucím uplatnění ve firmě. Pohovor je ale součástí procesu komunikace, která by měla být oboustranná. Pokud na tuto komunikaci není budoucí zaměstnavatel připraven, není chybou zkusit jej trochu nasměrovat. Cílem pracovního pohovoru není jen to, aby budoucí zaměstnavatel získal představu o uchazeči, ale tako to aby uchazeč získal informace o fungování firmy a věděl, do čeho jde.

2. Kdo neumí prodat sebe, nebude umět prodat ani výrobky či služby.

Společným znakem všech úspěšných obchodníků je schopnost navázat komunikaci, analyzovat potřeby klienta a nabídnout řešení. V rámci pohovorů s budoucími úspěšnými obchodníky lze tyto vlastnosti velmi dobře vysledovat. Schopný obchodník odpovídá na otázky vstřícně a postupně vtáhne druhou stranu do hry. Tím jak svoje odpovědi rozšiřuje o otázky na zaměstnavatele, tak i postupně zjišťuje jaký profil kandidáta je očekáván. Součástí schopnosti prodat sama sebe je i požadavek na vyšší mzdu. Je to součást hry, v rámci níž je schopný obchodník připraven slevit.

3. Kdo jednou zalhal, bude lhát pořád.

Určitá tendence zveličovat své přednosti a omlouvat nedostatky je lidem vlastní. Pokud ovšem přeroste ve vědomé lhaní, je namístě se s kandidátem okamžitě rozloučit a přenechat jej jinému zaměstnavateli.

4. Silná osobnost s vůlí vítězit se projeví nejpozději při druhém pohovoru.

Společným znakem všech úspěšných výkonných ředitelů je tendence udávat trend a kormidlovat směr hovoru. Nebojte se proto být aktivní. Správný manažer je ten, kdo klade otázky a směruje pohovor tam, kam potřebuje. Kromě toho, že se dozvíte řadu důležitých informací o firmě, působíte kompetentně na zaměstnavatele a zvyšujete svoje šance uspět.

5. Neúspěch je základem příštího úspěchu.

Většiny výběrových řízení se účastní desítky uchazečů. Je velmi malá pravděpodobnost, že hned v rámci prvního pohovoru zaujměte zaměstnavatele natolik, že si vybere právě vás. Pokud se Vám to ale podařilo, tak namísto jásání a oslavování, bych si zkusil odpovědět na otázku, proč tomu tak bylo. Skutečně jste ten ideální kandidát na danou pozici? Nemáte náhodou na víc? Nepřijali jste příliš nízkou mzdu? Pracovní trh je obchod jako každý jiný. Na jedné straně jsou kandidáti, kteří se snaží prodat svoji práci co nejdráž. Na straně druhé zaměstnavatelé, toužící získat co nejvíc, za co možná nejnižší cenu. Pokud šlo vše příliš snadno, tak jste pravděpodobně nezískali maximum možného.

6. Nikdo není dokonalý.

Většina uchazečů dělá chybu v tom, že se snaží prezentovat sebe sama jako ideální bytost. Takováto sebeprezentace jen podněcuje úsilí zaměstnavatele zjistit i ty méně příjemné skutečnosti. Ideální je působit v rámci pohovoru přirozeně sebevědomě a nebát se přiznat i své slabší stránky. Skutečnost stejně vyjde najevo během několika málo týdnů v novém zaměstnání.

7. Vítězný team nelze koupit v Kauflandu.

Řada budoucích zaměstnanců se snaží získat práci za každou cenu a podbízí se i cenou za kterou jsou ochotni pracovat. Probíhající ekonomická krize korigovala platová očekávání řady uchazečů. Přesto stále platí, že vítězný team nelze sestavit z outsiderů a schopní lidé budou platit spíše k těm dražším. Toto si většina rozumných manažerů dobře uvědomuje. Pokud se setkáte s rozdílným přístupem, tak je otázka, zdali se ucházíte o práci ve správné firmě.

8. Nejhorší manažer je ten, co se není schopen rozhodnout.

Pokud jste kandidát na manažerskou pozici a budete tvrdit, že jste nikdy neudělal chybu a že nikdy neučinil chybné rozhodnutí, tak je něco špatně. V lepším případě neříkáte tak úplně pravdu, ale v tom horším jste tip člověka, který se není schopen rozhodnout a jít s kůží na trh. Můžete být fajn člověka s dlouholetou praxí, ale na pozici výkonného ředitel se prostě nehodíte.

9. Stres není na místě.

Celá řada uchazečů přichází k pracovnímu pohovoru vystresovaná, což negativně ovlivňuje jejich neverbální komunikaci. Přitom stres je u pracovního pohovoru zcela zbytečný. Ještě před samotným pohovorem si zaměstnavatel vždy vyžádá Vaše CV i reference. Obojí si náležitě prověří, a pokud se rozhodně Vás pozvat k osobnímu pohovoru, tak proto, že jste splnili základní předpoklady pro výkon dané práce. Cílem pohovoru je ověřit si správnost informací z CV a zjistit jak daný uchazeč působí v rámci jednání a vyjednávání. Ve finální fázi se totiž zaměstnavatel rozhoduje z několika uchazečů s velmi obdobnou praxí i znalostními předpoklady a rozhodujícím faktorem bývá “dobrý pocit“ z uchazeče.

10. Skutečně se hodím na danou práci?

To je otázka kterou si intenzivně kladou zaměstnavatelé. Ještě intenzivněji by si ji ale musí budoucí zaměstnanci. Člověk, který se svými vlastnostmi na danou práci nehodí, bude v zaměstnání nešťastný. Zákonitě se to projeví na jeho pracovních výsledcích a dlouhodobě si danou práci stejně neudrží. Není nic horšího, než introvertní obchodník, který se snaží být za každou cenu komunikativní. Přitom daný člověk může mít perfektní technické znalosti a pozice produktového specialisty by pro něj i pro firmu byla podstatně přínosnější.